Lokalita – satelit na okraji Prahy zjemněný alespoň faktem, že zde má konečnou tramvajová linka
Zadání – dům pro rodinu, vytvoření soukromí i přes nehostinnost čtvercové parcely obklopené ze všech stran sousedy
Architektura – objekt i přes svůj svébytný architektonický výraz navazuje na lokální regulativy (odstupy, výška, sedlová střecha, zastavěná plocha) / namísto klasické „bábovky“ uprostřed parcely jde půdorysně o dům ve tvaru „L“, alespoň částečně umožňující rodině smyslupně zahradu využívat / přízemí je otevřeno do jihozápadně orientovaného dvora s terasou, ústí sem křídlo s dětskými pokoji a hlavní obytný prostor, který je v převážné části otevřený přes dvě parta / dvoje schodiště vedou do dvou patrových prostor, které jsou obě orientovány na východ – jedná se o pracovnu s maximálně soukromou terasou obklopenou zelenou střechou a o druhé křídlo s ložnicemi rodičů a hostů, jejichž všechny prosklené stěny opět vedou na velkou soukromou terasu s výhledem na koruny stromů přilehlého větrolamu / půdorysnou geometrii interiéru charakterizují celoprosklené průhledy na koncích chodeb / garáž a obytný prostor jsou spojeny prosklenou stěnou / sousedé domu přezdívají „noemova archa“
Konstrukce a technologie – zděný (keramické tvárnice vyplněné izolací), bez přidané izolace, obložený sibiřským modřínem / dřevěná prkna jsou použita i místo krytiny střechy (položena nad hydroizolaci a okapní žlaby) a jsou jím obloženy všechny plné otevíravé otvory kromě vchodových dvěří / částečně zelená střecha s rozchodníkem / interiér: litá epoxidová polaha, bílá výmalba stěn a stropů
